Případová studie: Samostatný exploratory research

Na úvod Link to heading

Druhý semestr studia Designu informačních služeb se v mém případě hezky potkal s pracovním úkolem, před kterým jsem stála v Česko.Digital. Prozkoumat, zda jeden z nápadů na službu, který v organizaci dozrával už delší dobu, má smysl dál rozvíjet. Rychle zmapovat trh a potvrdit nebo vyvrátit, zda existuje problém a zda jsme my ti, kdo by jej mohli pomoci řešit.

Konkrétně se jedná o efektivní využívání digitálních technologií na obecních úřadech, přesněji v menších obcích. Naše myšlenka byla, že obecní úřady na malých obcích mohou být podobné malým neziskovým organizacím. Nemají dostatek lidí a financí a ve většině tedy ani prostor začlenit do svého každodenního fungování digitální technologie, aby zefektivnily svůj chod.

U malých lokálních neziskových organizací jsme si existenci problému potvrdili. Po pilotním projektu nyní úspěšně rozvíjíme kurz Nezisk.Digital a víme tedy, že této cílové skupině umíme pomoci. Jak to ale je s malými obcemi?

Dostala jsem tedy na začátku roku zadání v co nejrychlejším čase s co nejmenším úsilím ověřit, zda mají místní samosprávy mezery v efektivním využívání digitálních technologií, jaké organizace a služby nyní existují v oblasti podpory místních samospráv a na základě zjištění navrhnout další postup. Projekt dostal pracovní název Dědina.Digital.

Krok 1: Zarámování problému Link to heading

Od začátku jsme v organizaci pracovali s tím, že půjde o moji samostatnou aktivitu, především vzhldem k vytíženosti týmu. Podporu při rámování problému a vytyčení cesty mi slíbili dva kolegové. Jeden je odborníkem na technologie, má přímý vhled do fungování úřadu na menším městě a zajímavé kontakty, a druhý je zkušený designér služeb, který se v minulosti podílel na projektu zaměřeném na malé obce.

Potřebovali jsme lépe definovat cílovou skupinu. Rozhodli jsme (a později se dozvím, že to bylo hlavně kvůli neznalosti kategorizace obcí) se proto zúžit ji na obce do 500 obyvatel. I tak je jich v ČR více než polovina.

V rámci zarámování projektu jsme si definovali hypotézu k prozkoumání:

Samosprávy na malých obcích mají takové rezervy v digitální efektivitě, že i malý zásah může vést k velkému zlepšení.

Spolu s ní jsme si sepsali seznam podrobnějších otázek jako základ pro hloubkové rozhovory a desk research, dvě metody, které jsme vyhodnotili jako nerychlejší cestu k cíli.

Krok 2: Desk research a nábor respondentstva Link to heading

V rámci výzkumu od stolu jsem si dala za cíl zmapovat existující informace o stavu využívání digitálních technologií na obecních úřadech. Zároveň jsem si chtěla udělat přehled o podpůrných službách a organizacích.

Ze zjištění pak nakonec vzešel i nápad, jak přistoupit k hloubkovým rozhovorům. Pro toto prvotní mapování situace provést rozhovory nikoliv s jednotlivými starosty a starostkami, ale se zástupci organizací, které buď sdružují obce, jsou jim nadřazené nebo jim poskytují jim služby. Organizace, které mají zástupce malých obcí jako svoji cílovou skupinu. Jako bychom měli my.

Na základě svých zjištění a poté jsem oslovila zástupce a zástupkyně 14 organizací, ze kterých se mi podařilo domluvit 10 rozhovorů. Následně pak díky doporučení jednoho z oslovených jsem získala další kontakt a tak celkem rozhovorů proběhlo 11.

Krok 3: Hloubkové rozhovory Link to heading

Scénař rozhovoru byla poslední věc, na kterou jsem si vyžádala zpětno uvazbu od kolegů. Poté jsem už postupovala zcela samostatně.

Postupně jsem uskutečnila 11 rozhovorů, každý přibližně hodinový. Protože pro mě je oblast samospráv zcela neprobádaná, každý rozhovor mě posouval dál a postupně jsem modifikovala i samotný scénář, aby lépe odpovídal stanovenému cíli výzkumu.

Pro přepis rozhovorů jsem vyzkoušela tři přístupy. První čtyři jsem přepisovala ručně. Potřebovala jsem je i pro sebe znovu slyšet a navnímat, takže ruční přepis se mi zdál jako dobrá cesta. Nicméně příliš zdlouhavá a já jsem potřebovala postupovat rychleji. Rozhodla jsem se pro cestu lokální instance open source software, konkrétně Whisper AI. Přepsala jsem tak tři další rozhovory a přepisy jsem pak při poslechu nahrávek upravovala. Whisper má v češtine svoje limity a tak i tohle byla dost náročná cesta. Pro porovnání jsem poslední čtyři rozhovory nechala přepsat pomoci Condens. Kvalita přepisů byla neporovnatelná, nebylo téměř potřeba přepis upravovat, jen jsem je pro případné budoucí použití anonymizovala a očistila o slovní parazity.

S pomocí Condens jsem poté rozhovory oštítkovala, rozkategorizovala, hledala vzorce a odpovědi na otázky, které vzešly ze zarámování výzkumu,

Krok 4: Tvorba výstupu Link to heading

Ze získaných dat jsem potřebovala vytvořit výstup především pro tým Česko.Digital. Podklady, na základě kterých se bude dát rozhodnout, jak s projektem postupovat dál.

Zároveň jsem slíbila poslat výstup všem, kteří mi věnovali svůj čas, energii a vhledy v rámci rozhovorů. Myslela jsem tedy i na to, aby výstup obsahoval informace nějakým způsobem přínosné i pro ně. Co jsem během rozhovorů zjistila je, jak malé je obecné povědomí o existujících službách, informačních zdrojích a možnostech, které v rámci technologické podpory obcí existují nebo vznikají. Rozhodla jsem se ty nejrelevantnější z nich do výstupu uvést, stejně jako seznam podpůrných organizací. Určitě se nejedná o vyčerpávající výčet, ale může to být dobrý odrazový můstek, stejně jako byl pro nás.

Vznikla tak prezentace, která mapovala cestu výzkumu, shrnovala potvrzení hypotézy, základní poznatky a otázky, které výzkum otevřel pro další fázi.

Po představení výsledků výzkumu týmu jsem na základě diskuse o dalších krocích projektu prezentaci ještě přepracovala do finální podoby, která zahrnuje i další postup. Tím je zmapování příkladů dobré praxe využívání běžně dostupných digitálních technoligií pro zjednodušení každodenních činností na obecních úřadech. Prezentace tak slouží i pro třetí cílovou skupinu a tou jsou potenciální finanční dárci. Použili jsme ji jako jeden z pokladů pro grantovou výzvu, do které jsme se s projektem rozhodli zapojit.

Kvůli potřebě zajistit financování, přicházejícímu létu a podzimním volbám jsme se rozhodli další fázi projektu odsunout na začátek roku 2026.

Finální prezentace: Dědina.Digital 15. 5. 2025