Vznik osobních profilů komunity Česko.Digital

Případová studie z praxe, podzim 2024 Link to heading

Kontext na úvod Link to heading

Česko.Digital je nezisková organizace s velkou komunitou, ve které se potkávají expertní dobrovolníci, zástupci nezisku, veřejné správy a partnerských organizací, všichni se společným cílem zlepšit úroveň digitalizace v Česku.

Pro Česko.Digital pracuji od začátku roku 2021 a starám se mimo jiné o rozvoj a údržbu funkčního prostředí pro komunitu kolem organizace. Aby měla všechny potřebné informace, nástroje, kontakty a v případě potřeby také podporu. Po dlouhou dobu to znamenalo především nastavování komunitních procesů, průběžný sběr zpětné vazby od komunity, péči o náš komunitní Slack a rozvoj otevřeného diskusního fóra. Před časem jsme se rozhodli vybudovat v rámci našeho webu část, která podpoří propojování členstva komunity, zjednoduší jejich cestu k aktivnímu zapojení nebo specifickému obsahu.

K tomuto rozhodnutí jsme dospěli právě skrze průběžné mapování potřeb komunity a organizace. Došli jsme k závěru, že chybí mezivrstva mezi naším klasickým informačním webem a Slackem, který už je čistě provozní. Místo, kde bychom mohli zobrazovat kompletní informace o projektech, možnostech zapojení, lidech, kteří jsou součástí Česko.Digital, plánovaných akcích a podobně, přehledně a na jednom místě. Pracovně jsme tomuto prostoru začli z nedostatku lepších nápadů říkat “Aplikace Česko.Digital”.

Na “appce” pracujeme v pětičlenném mikrotýmu. Moje role je projektová a strategická směrem k týmu i zpět do organizace. Pevnou součástí týmu je spolu se mnou seniorní programátor, který pokrývá i roli technického konzultanta, a zkušená service designérka Lujza Kotryová v roli naší designové mentorky a konzultantky. Na dobrovolnické bázi se zapojuje ještě juniornější programátorka s designérským backgroundem a zkušenější programátor.

Myšlenka osobních profilů Link to heading

Jednou z funkcí aplikace měla být možnost vytvoření veřejného osobního profilu, který by zobrazoval informace relevantní k působení daného člověka v Česko.Digital. Poptávka vyšla přímo z komunity a zároveň nám dávala velký smysl z hlediska jednoho z cílů organizace, propojování napříč obory a sektory.

Cílem veřejných profilů pro nás bylo mimo jiné to, aby lidé mohli snáze nabízet nebo vyhledat pomoc či radu. Aby mohli využít sílu komunity, které se stali součástí. A také aby mohli využít osobní profil jako referenci. Zároveň jsme pracovali i s neveřejnou částí osobních profilů, tedy jak co nejlépe zužitkovat data, která o sobě lidí vyplní, aby svým uživatelům usnadňovaly pohyb v českodigitalím ekosystému.

Hloubkové rozhovory Link to heading

Pro řadu dalších částí aplikace už existoval nějaký stávající předobraz na webu – informace o projektech, akce, aktuálně hledané role. Profily jsme však vytvářeli od nuly. Měli jsme základní představu, ale chtěli jsme se opřít o data z komunity, které měly profily primárně sloužit. Proto jsme se rozhodli posbírat si informace prostřednictvím hloubkových rozhovorů.

Pracovali jsme s tím, že by osobní profily měly být užitečné primárně pro dvě naše cílové skupiny. Dobrovolnictvo, které se chce aktivně zapojit a nabídnout svoji expertízu, a zástupce neziskových organizací, kteří hledají pomoc nebo radu. Na základě tohoto předpokladu a původních vstupů od komunity, jak by mohly osobní profily vypadat, jsme vytvořili prvotní verzi, se kterou jsme chtěli během rozhovorů pracovat.

Plánovali jsme uskutečnit minimálně 6 rozhovorů, podle toho, jak rychle se nám podaří sehnat respondenty. Naším cílem bylo získat vhled jak od lidí, kteří se v prostředí Česko.Digital pohybují už delší dobu, tak od těch, kteří o nás zatím jen slyšeli. Zároveň jsme chtěli pro rozhovory získat i zástupce z nezisku. Zajímala nás motivace, proč by si lidé profily vytvářeli nebo vyhledávali, data, která by profily měly obsahovat, a poté zpětná vazba na existující základní verzi.

V našem mikrotýmu jsme se dohodli, že se do vedení rozhovorů aktivně zapojím, abych získala v této oblasti více zkušeností. Stejně tak jsem připravovala i prvotní verzi scénáře, který mi pak Lujza pomáhala doupravit. Rozhovory jsme pak dělaly společně, první vedla ona a já byla v roli zapisovatelky, abych navnímala průběh a dynamiku rozhovoru. Od druhého rozhovoru dál jsme si role prohodily, já jsem rozhovory vedla a Lujza zapisovala. Některé rozhovory jsem absolvovala samostatně, když se nám nepodařilo časově sladit. V tom případě jsem si pak rozhovory nahrávala a zápis doplňovala sama později.

Vyhodnocení Link to heading

Celkem se mi nakonec podařilo domluvit 10 rozhovorů. Respondentky a respondenty jsem rozdělila do dvou skupin podle toho, z jakého pohledu byl veden rozhovor: toho, kdo si zakládá vlastní profil, a toho, kdo se kouká na profil někoho jiného. Všech 10 rozhovorů proběhlo, jen v jednom případě se v průběhu změnilo zaměření, protože respondentce nedávalo smysl vytvářet si profil vlastní. Než abych rozhovor ukončila, prošla jsem s ní druhou variantu.

Pro vyhodnocení jsem procházela všechny zápisy, vybírala společné prvky a sepisovala je do textového dokumentu, který měl sloužit jako podklad pro další práci našeho týmu. Výsledky jsme nechtěli prezentovat navenek, šlo pouze o pracovní dokument. Výsledné vyhodnocení obsahovalo:

• Z pohledu těch, kdo měli jako téma rozhovoru vlastní profil:
  • Oblasti, proč by si lidé vytvářeli veřejný osobní profil na webu Česko.Digital.
  • Jaká data by lidé chtěli na svém profilu zobrazovat.
  • Zpětnou vazbu na verzi v době rozhovoru, jak na veřejný profil, tak na administrátorské rozhraní.
• Z pohledu těch, kdo měli jako téma rozhovoru vyhledání a zobrazení cizího profilu:
  • Z jakého důvodu by využili možnost vyhledání veřejného profilu na webu Česko.Digital.
  • Podle jakých parametrů by vyhledávali konkrétní profily.
  • Jaká data by lidé chtěli v profilech najít.
  • Zpětnou vazbu na verzi veřejného profilu v době rozhovoru.

Vyhodnocení jsem pak ještě okomentovala z pohledu projektových priorit, abychom mohli s podněty efektivně pracovat. Výsledný dokument jsem opět konzultovala s kolegyní Lujzou, především z pohledu užitečnosti výstupů pro tým.

Co jsem se (na)učila Link to heading

Měla jsem štěstí, že mezi respondenty byla i UX výzkumnice a dva lidé z oblasti UX designu, všichni již z řadou zkušeností z oboru. Od všech jsem si po rozhovorech vyžádala zpětnou vazbu, stejně tak od Lujzy, mám tedy řadu podnětů z různých zdrojů.

Vyzkoušela jsem si, jak postupovat při přípravě hloubkových rozhovorů. Jak si definovat cíle, jak vybírat respondenty, jak napsat scénář a na co v něm nezapomenout. Naučila jsem se, jak otevřít rozhovor a nastavit očekávání. Vím, na co si dávat při rozhovoru pozor, v čem dělám nejčastěji chyby, respektive v čem se mohu zlepšovat.

Vyzkoušela jsem si poprvé ucelenou syntézu informací z rozhovorů. Vím, že jsem nezvolila nejlepší formát pro vyhodnocení a že příště krom soupisu zjištění přidám ještě kvantifikaci jednotlivých odpovědí, což je důležité hledisko při prioritizaci. Vím, že i příště budu chtít zkonzultovat scénář rozhovoru, ale už si sama troufnu ho rovnou vést.

A potvrdila jsem si, že mě uživatelské rozhovory nekonečně baví. Fascinuje mne koukat na produkt jinýma očima. Mám radost, když se po pár prvních rozhovorech začnou vynořovat vzorce. Když se potvrdí nějaké moje hypotézy, i když se naopak nějaké předpoklady vyvrátí. Celý proces mě utvrzuje v tom, jak je důležité si svou práci průběžně ověřovat s cílovou skupinou.